Sám jsem tam byl.
Patnáct let v top managementu. Transformační projekty, strategická rozhodnutí, vedení rozsáhlých týmů. Poznal jsem firmy, které se hýbaly vpřed, i ty, co se hledaly. Zažil jsem tíhu tlaku nasměrovanou na vedoucí manažery. Děláme víc, přitom stíháme míň. Rozhodujeme o budoucnosti, zahlceni plným kalendářem dnešního dne, s nehotovými úkoly ze včerejška.
Proč kreslím mapy firem. A proč AI.
Pokud chci stavět a posouvat se kupředu, potřebuju vědět, kde jsem a kam kráčím. Bez pevné půdy a jisté orientace mě i přes všechnu úpornost přepadá plíživá únava a frustrace.
Mapa je nástroj, který popisuje terén; teprve nad mapou se můžete kvalifikovaně rozhodovat.
Běhám orientační závody. V orienťáku musíte vědět, kde jste, kam se chcete dostat, a pak okolnostem podřídit postup. A v businessu to funguje stejně.
S AI jsem znovu nabyl síly stavět.
V komplexním podnikatelském prostředí chcete nabrat všechny značky a signály a ty podstatné krystalizovat do rozhodování. Zpracovat je všechny je ale nadlidský úkol.
AI je konečně první technologie, které data a signály chutnají. Tím osvobozuje od palčivého pocitu zahlcenosti. Z AI je vždy připravený partner, o kterého se můžete opřít.
Díky AI se začnete pohybovat rutinou rychleji a najednou dokážete stavět úplně nové věci.
V podnikání se budou potkávat ti, kteří AI takto pochopí a přijmou, s těmi, kteří potenciál AI nepoznají a zůstanou fungovat postaru. Mezi nimi vznikne propast, která se bude v čase prohlubovat.
Moje mise je firmy před takovou propastí ochraňovat.